Máte pocit, že vaše tělo občas hraje podle úplně jiných pravidel, než by mělo? Pokud bojujete s nepravidelnou menstruací, akné nebo vás trápí diagnóza zvaná PMOS (polyendokrinně-metabolicko-ovariální syndrom), možná jste si říkali, co se uvnitř vlastně děje a proč by vás měla zajímat zrovna strava.
PMOS (dříve PCOS) je endokrinní onemocnění postihující 6-20 % žen v reprodukční věku. Jedná se o onemocnění s několika metabolickými poruchami – inzulinová rezistence, obezita, dyslipidémie. S čímž se pojí i vyšší riziko diabetu 2.typu či kardiovaskulárních onemocnění. Jednou z hlavních charakteristik je právě inzulinová rezistence, která přispívá k hyperandrogenismu – to může vést k akné nebo ovulační dysfunkci.
Přesné příčiny vzniku PMOS nejsou zcela známy. Předpokladem vzniku jsou endogenní i exogenní faktory.
PMOS zdaleka není jen „problém s vaječníky“. Je to komplexní stav propojený s metabolismem, hormony a celkovou rovnováhou organismu. Pojďme se podívat pod pokličku toho, jak spolu stravování, inzulín a hormony úzce souvisí – a proč má smysl vzít výživu do vlastních rukou.
Představte si mozek jako dirigenta a vaječníky jako orchestr. U PMOS je tato komunikace narušená a dirigent posílá do orchestru příliš divoké a rychlé pokyny.
· Hlavní posel, luteinizační hormon (LH), bývá zvýšený a nutí vaječníky vyrábět více mužských pohlavních hormonů (androgenů), což vede k akné či nadměrnému ochlupení.
· Hormon FSH má za úkol vyživit vajíčko k ovulaci. U PCOS je ho ale nedostatek. Folikuly (váčky s vajíčky) se sice probudí, ale nedozrají – místo ovulace zanikají a hromadí se ve vaječníku. Poměr LH k FSH je tak často vychýlený a hodnota LH může být více než 2,5krát vyšší.
· Hladiny estrogenů uvíznou na hodnotách začátku cyklu. Tělo nedostane signál k ovulaci a navíc si estrogeny samo vyrábí jak v tukové tkáni z nadbytku androgenů, tak přímo v nadměrně aktivních vaječnících.
S PMOS úzce souvisí ještě jeden hráč – inzulin. Až 75 % žen s tímto syndromem se potýká s inzulinovou rezistencí.
Vaše buňky přestávají na inzulin správně reagovat, a tak ho slinivka musí vyrábět mnohem víc, aby udržela cukr v normě. Tento trvalý nadbytek inzulinu je pro PMOS doslova palivem:
1. Nutí vaječníky k ještě větší produkci mužských hormonů.
2. Brání přirozenému dozrávání vajíček (způsobuje anovulaci).
3. Vypíná v játrech tvorbu proteinů, které běžně v krvi vázaly testosteron. Výsledkem je víc volného, aktivního testosteronu kolujícího v těle, což celou nerovnováhu prohlubuje.
Protože PMOS zvyšuje riziko vzniku dalších komplikací (jako je diabetes 2. typu, kardiovaskulární onemocnění, metabolický syndrom, deprese nebo úzkost), hraje včasná péče a životní styl obrovskou roli.
Výzkumy ukazují, že nevhodná strava – typicky s vysokým obsahem kalorií, nasycených tuků a nedostatkem vlákniny – může klinické příznaky a metabolické poruchy výrazně zhoršovat. Například studie (např. Szczuko et al., 2017) potvrzují přímou souvislost mezi špatným jídelníčkem a nesprávnou funkcí vaječníků.
V oblasti prevence a léčby PMOS se dnes stále hlasitěji mluví o středomořské stravě. Její kouzelná formulka spočívá v:
· pravidelném příjmu zdravých nenasycených tuků
· dostatku kvalitních bílkovin a vlákniny
· potravinách s nízkým glykemickým indexem
· silných antioxidantech a vitamínech
Věda dnes zkoumá také specifické živiny, které dokážou modulovat inzulínovou citlivost, oxidační stres a zánět – od omega-3 mastných kyselin, vitamínu D, hořčíku a zinku přes molekuly typu myo-inositol až po fytochemikálie a polyfenoly.
Důležitým pilířem je i pravidelná fyzická aktivita. Ta by měla být prováděna alespoň 3x týdně v kombinaci aerobní a silové zátěže.
PCOS není vaše vina ani „lenost“ těla. Je to komplexní stav, v němž hrají hormony a metabolismus hru na schovávanou. Dobrou zprávou ale je, že každé sousto na vašem talíři je signálem, který můžete poslat svým hormonům. Úprava jídelníčku a zaměření se na stabilní hladinu cukru v krvi jsou jedněmi z nejmocnějších nástrojů, jak tělo zase zklidnit a vrátit do harmonie.
Adiktologii se věnuji přes 10 let. Vystudovala jsem bakalářský obor Adiktologie na 1. lékařské fakultě a jsem absolventkou Všeobecného lékařství na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. V rámci výzkumu se zaměřuji na oblast preventivní medicíny a epidemiologie.
Základem mého přístupu v práci s klienty je propojování vědeckých důkazů s komplexním přístupem k duševnímu zdraví. Lékařské znalosti mi v adiktologické praxi pomáhají vidět odborné souvislosti a lépe klientům porozumět.
